Zajímavosti z kočičího světa

Původ kočky

Nejméně před 12 milióny lety se na Zemi objevily první pravé kočky v celé řadě forem. V celé Evropě a v některých oblastech Blízkého východu žila kočka Martelliho, která vyhynula někdy před 10 milióny let. Předpokládá se, že byla přímým předkem moderních malých koček, z nichž se později vyvinula kočka domácí. V období před 600 až 900 tisíci let z ní vznikla také kočka divoká, která se postupně rozšířila po celé Evropě, Asii i Africe ve třech hlavních typech: evropská kočka divoká, africká kočka plavá a asijská kočka stepní. Předkem kočky domácí je africká kočka plavá a asijská kočka stepní.

Svůj původ má kočka domácí na Středním východě. Kosti kočky plavé se nalezly v jeskyních dávných lidí. Jestli tenkrát člověk lovil kočku jako potravu, nebo ji tenkrát choval a ochočoval, aby mu pomáhala v boji proti škůdcům? Zdá se ale, že člověk-lovec dovedl ocenit lovecké schopnosti koček a postupem času ji začal obdivovat a uctívat. Již staří Egypťané svěřovali kočce ochranu svých zásob zrní a zároveň ji uctívali jako božstvo. A právě Egypt je místem původu domácích koček bez rodokmenu, takových, jaké známe dnes. Staří Egypťané si koček vážili a mrtvé kočky pohřbívali. Mnohé mumifikované kočky pomohli vědcům určit, že první domácí kočky byly plavé (Felis silvestris libyca).

Z Egypta přivezli obchodníci kočky do Itálie a odtud se postupně rozšířily po celé Evropě. S prvními kolonisty se kočka domácí dostala do Nového Světa. Dlouhosrsté kočky pocházejí pravděpodobně z mnohem východnějších krajů.

Kočka si s domestikací dávala mnohem déle na čas, než kterékoliv jiné domácí zvíře. A i když byla kočka domestikovaná nejméně před 5000 lety, s chovem na základě výběru (plemenitby) a s prvními kočkami s rodokmenem jsme se setkali až v polovině 19. století.

Stejně jako u všech ostatních domácích zvířat se i u koček vyskytly v průběhu domestikace mnohé mutace, díky nimž došlo ke změně barvy, srsti a částečně tvaru těla.

Systematický chov koček existuje na celém světě přibližně stopadesát let a důležitou úlohu v tomto období sehrálo několik faktorů:
člověk přestal dávat přednost užitečnosti koček a začal klást důraz na jejich vzhled a krásu
k určení plemene se nabízely znaky, které jedno určité plemeno odlišovalo od ostatních, a to např. srstí, zbarvením, ale také výrazným tvarem hlavy nebo stavbou těla znovu se objevily výsledky pokusů opata J. G. Mendla (1824-1886), který se zabýval genetikou, naukou o dědičnosti. Chovatelé mohli cíleně postupovat a využívat tak znalosti o dědičnosti zbarvení atd. Zároveň existovalo mnoho plemen, která vyhynula z nedostatku zájmu nebo z jiných důvodů. Ale ani dnes ještě přesně nevíme kolik dalších plemen vyhynulo, aniž by o nich chovatelé koček vůbec věděli.

U nás dnes FIFe (Fédération Internationale Féline) rozděluje plemena koček podle tělesné stavby a podle délky srsti do čtyř výstavních kategorií: kočky dlouhosrsté,  kočky polodlouhosrsté, kočky krátkosrsté a kočky siamské a orientální. Na výstavách jsou také posuzovány kočky, které nenáleží k žádnému plemeni a jsou posuzovány ve třídě koček domácích.

Chovem koček se dnes zabývají statisíce lidí na celém světě. Postupně se z nich stává stále více společenské zvíře chované pro krásu a ušlechtilost a nejen k hubení hlodavců, jak tomu bylo dříve.

Zdroj:Planeta zvířat

Kočičí fakta

1. Kočky mají v uchu 32 svalů, člověk pouze 9.
2. Mají 4 řady vousků.
3. Nemají klíční kosti, proto jsou jejich těla tak flexibilní.
4. Čelisti kočky se nepohybují do stran.
5. Vydávají přes 100 hlasových zvuků, psi pouze deset.
6. V těle mají v průměru kolem 230 až 250 kostí - odvisí to od délky ocasu a počtu prstů.
7. Kočičí vousy jsou tak citlivé, že detekují sebemenší změnu proudu vzduchu.
8. Tráví 30 procent času, kdy jsou vzhůru, úpravou své srsti.
9. Mají 30 stálých zubů a 26 mléčných.
10. Mají citlivější sluch než pes.
11. Nejmenší volně žijící kočka na světě je Cejlonská kočka, která se vyskytuje pouze v Indii, v Nepálu a na Srí Lance.
12. Svůj ocas kočky potřebují k udržování rovnováhy.
13. Ve tmě vidí šest krát lépe než člověk.
14. Pohlavní zralost u samic je mezi 6 a 10 měsícem života. Uu samců mezi 9 a 12 měsícem.
15. Kočky jsou březí 9 týdnů.
16. Mají teplotu zhruba 39 stupňů Celsia
17. Domácí kočky se dožívají v průměru 16 let.
18. V posledních 50 letech se jim prodloužila délka života na dvojnásobek. Nejstarší kočka se dožila věku 38 let, pocházela z Texasu a je zapsána v knize rekordů.
19. V průměru spí kočky 16 hodin denně.
20. Kočičí vrnění vždy neznamená, že je kočka spokojená. Kočky vrní i ve chvílích, kdy prožívají strach nebo bolest.
21. Kočky ve své stravě potřebují taurin, aby neosleply, a tuk, protože nejsou schopny vytvářet si vlastní. Mnoho koček po požití mléka trpí průjmy.
22. Kočky mají na předních tlapkách 5 prstů, na zadních pouze 4.
23. Kočkám se potí pouze polštářky tlapek.